|
|
X-Y-Z FILM
Smrekovský, Adam ; Šplíchal, Pavel (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ústředním tématem mé diplomové práce je fungovaní zástupců generace Z v prostředí periferie globální metropole 21. století. Tématem jsem se zabýval už v bakalářské práci, kde jsme spolu s fiktivní postavou Brecka Colemana „naivně“ unikali z prostředí města na blíže nespecifikovaný venkov. Charaktery, kolem kterých je vystavěn děj diplomové práce, rovněž přemýšlí o odchodu z místa, kde žijí, ale už ne na venkov, nýbrž do jiné země a jiného města… přesun vnímají jako nutnost, ale zároveň si uvědomují, že vlastně nic neřeší. Nakonec dospívají k tomu, že problém nevyřeší změna environmentu – musí nastat naprostá změna vládnoucí ideologie, která ale není uskutečnitelná žádnou konvenční cestou… Na scénu tak přichází nejrůznější konspirační teorie a post-pravdy, které by měly cestu ke změně vládnoucí ideologie umožnit.
|
|
|
Vztah filmu a výtvarného umění v první polovině 20. století
Jouzová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Jouzová, T.: Vztah filmu a výtvarného umění v 1.pol.20.stol.[Diplomová práce] Praha 2017 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 150 s. (Přílohy: výtvarné práce žáků a vlastní výtvarné práce na DVD). Diplomová práce se věnuje souvislostem výtvarného umění a filmu v první polovině dvacátého století z pohledu kunsthistorie a filmové historie a teorie filmu. Zabývá se významnými výtvarnými i kinematografickými styly, proudy a směry propojujícími oblast filmu a výtvarného umění. Historický kontext zpestřuji etymologickým náhledem na modernu a subjektivními asociacemi s etymologickými souvislostmi. Vzájemná obsahová, stylistická a umělecká východiska jsou doložena příklady výtvarných umělců zabývajících se filmovou tvorbou. V průběhu teoretického textu jsou vkládány vsuvky rozvíjející popsaná dílčí témata i z pohledu výtvarné didaktiky. Některé tyto vsuvky fungují samostatně, jiné odkazují na vlastní didaktickou část práce, v níž jsou uvedeny projekty propojující oblast výtvarné a filmové tvorby v historických souvislostech. Získané poznatky a zkušenosti předchozích částí práce zrcadlí vlastní multimediální instalace. KLÍČOVÁ SLOVA filmová avantgarda, umělecká moderna, expresionismus, surrealismus, experimentální film
|
|
|
Emoce v experimentální animaci
Nováčková, Jana Kristýna ; DĚCKÁ, Eliška (vedoucí práce) ; ČIHAŘOVÁ, Libuše (oponent)
Tato práce pojednává o vztahu emocí a experimentálního animovaného filmu v současnosti. Zabývá se emocionálním prožitkem diváka na základě nenarativního vyprávění filmu a jeho výrazových prostředků.
Současně zkoumá, jaké jsou tvůrčí postupy a postoje filmových tvůrců k emocím v experimentální animaci. Analýza dotazníků také objasňuje, zda tvůrce počítá s divákovou interpretací filmu.
|
|
|
Umělecké filmy produkované farmaceutickou společností Sandoz
Petříková, Lea ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; Dytrtová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza formálních a obsahových vrstev uměleckých filmů produkovaných farmaceutickou společností Sandoz. Laboratoře Sandoz v rámci své propagační strategie vyrobily především v šedesátých a sedmdesátých letech několik uměleckých filmů (např. La femme 100 têtes podle předlohy - koláží - Maxe Ernsta, Images du monde visionnaire výtvarníka a spisovatele Henri Michauxa). Práce tyto filmy zkoumá a zároveň přiblížuje produkční zákulisí a kinematografický kontext děl ve vztahu ke specifické historii společnosti.
|
|
|
Jonas Mekas
Hlaváčková, Hedvika ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání filmového díla litevského avantgardního umělce organizátora a tvůrčího a originálního interpreta současnosti Jonase Mekase. Konkrétně se zabývám vývojem jeho tvorby od filmových deníkových ság k video projektům umísťovaných na internet. Zkoumám, proč odlišuje své záznamy skutečnosti od dokumentů, co pro něho znamená realita a jak se jí pomocí své kamery připližuje. Pozoruji, jak autorovu práci ovlivnil rychlý technický vývoj - příchod videa a následně počítačů a internetu. Zkoumám kde tzv. denníkový film stojí v rámci historie kinematografie jako umělecké formy a kde se nachází nyní v okolnostech současné umělecké scény.
|
|
| |
|
|
Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
Moralesová, Alexandra ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující.
V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu.
Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec.
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
|
|
|
Kurt Kren
Procházka, Fraňo ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Helena (oponent)
Vo svojej teoretickej bakalárskej práci sa zaoberám tvorbou Kurta Krena. Píšem o ňom ako o fotografovi, ktorý využíval film na prezentáciu fotografií. V prvej polovici priblížim jeho život a tvorbu, v druhej polovici rozoberiem niektoré z jeho filmov.
|
|
|
Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
Krejčová, Kateřina ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
|
|
|
Zvuková stopa
Švarcová, Johana ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Zajímá mě autonomie zvukové stopy v rámci filmového celku, její vlastnosti a specifika ve vztahu k chybějícímu filmovému obrazu, nebo zvuková stopa u filmů téměř bez obrazu, kdy obraz ustupuje a přenechává filmový prostor zvuku.
Film je dnes běžně vnímán jako audiovizuální médium, ve kterém většinový pohled upřednostňuje obraz před zvukem. Jinými slovy, obraz je ve filmu většinou vnímán jako popředí, jako hlavní plán a zvuková stopa jako pozadí, jako něco doplňujícího. Z tohoto pohledu mě tedy zajímá to, co je pro běžného filmového diváka "skryto" v pozadí filmového obrazu. Pro lepší pochopení, Kim Cascone toto zaostření na pozadí popisuje ve svém textu The Aesthetics of Failure následovně: Základní kompozice pozadí je tvořena z informací, které přefiltrujeme při zaostřování na to, co nás bezprostředně obklopuje. Informace ukryté ve "slepém bodě" našeho vnímání obsahují světy, které objevíme až tehdy, když na ně soustředíme pozornost.
Část práce věnuji analýze filmu Víkend (Wochenende, 1930), režie Walter Ruttmann.
V textu se také okrajově věnuji dílům, které prozkoumávající hranici vizuality (např.: Malevič - Černý čtverec?).
|
host ::
RSS.